Jak jsme k prošívané bundě přišli

Jsou okamžiky, kdy k nám přijde dodavatel s látkama, ukáže nám vzorky a my už přesně víme, co z kterého kousíčku vznikne. V hlavě se začnou rodit myšlenky, nápady a z nich celek. Jsme s Edit v ten okamžik tak propojené, že během pár chvil obě víme, že velmi brzy spatří světlo světa novou andělskou bundu.

To je ta lepší varianta…

Horší je, když obě máme v hlavě látku, která prostě není k sehnání.

Je jich spousta podobných, ale žádná taková, která by nás oslovila…

A přesně tak to bylo s proševem.

To, že chceme ušít přechodovou bundu, víme už dluho.  Víme i to, že by měla být prošívaná, ale ne buřtíkatá. Že má být elegantní a krásná, taková „jiná“ . Pro ty z vás, které, stejně jako já a Edit, nenosíte softshellku, i když se vám líbí. Prostě nám ale do šatníku nejde.

Sháněly jsme dlouho a všude možně, až jsem jí objevila. Na veletrhu u takového malého , skoro nenápadného stánku.

Moje srdce zaplesalo.

To je ono ! Následovalo několikaměsíční martirium domlouvání se, kdy a kolik toho potřebujeme, kolik oni mají k dispozici. Tisíc a jedenkrát to celé změnili a když látka nakonec přišla, bylo vše úplně jinak než jsme se domluvili.

To by z toho jednoho omyli…

No nevadí. I tak je krásná a výsledek ještě hezčí.

Jen těch světlých, které jsme nazvali Cappuccino, je je 36.

Ano, čtete správně. Kdybysme do každé země, kam dodáváme poslali právě jednu bundu v této barvě, ani nám to nevystačí…

Ty tmavší jsou také supertruper. Pokud je ale favoritkou právě tahle kávová specialitka, moc bych neotálela…víc už jich nebude. Neb jsme opět a zase na začátku. Dodavatel nám dal všechno co má  a víc už nesežene …a my sháníme nanovo:(

Omalovánky pro radost a úsměv na tváři

Tan čas neuvěřitelně letí.

Jsou to dva roky, co mi do schránky přiletěl e-mail ve kterém bylo mimo jiné:

…Mám pro Tebe nabídku. Udělej si v čase Expa vylet do Sydney, protáhni si tu pobyt na jak dlouho budeš chtít a buď se mnou jako výrobce na stánku. To by byla naprostá bomba! Já Ti za to nabízim průvodce po Sydney, ubytováni (sice s tříčlennou smečkou malých háďat, ale můžu Tě ujistit, že ostatní návštěvy přežily a nenesou si žádnou psychickou újmu ;-) ) a stravu.

Co na to řikáš?

Musíte uznat, že taková nabídka se rozhodně neodmítá a já jsem dostatečně šílená na to, abych společně s australskou kamarádkou, která s nápadem přišla, během jediného měsíce naplánovala komplet celé Expo a vyrazila směr Austrálie.

To je příběh, který stojí za to rozvést, protže  ovlivnil celý můj následující život. Ale o tom až někdy jindy…

Téma tohoto zamyšlení je úplně jiné.

Taková událost, jako je Expo v Sydney, žádala nějaký speciální způsob propagace. Klasické letáky a vizitky jsou fajn. ale je to trošku nuda.

Tak přišel nápad.

 

Jako malá holka jsem milovala takové ty vystřihovací Panenky. Pamatujete?

Byla to holčička v plavkách nebo spodním prádle a vedle ní několikero šatiček, klobouků a bot, které se jí dali oblékat. Všechny jsme se tak na chvilku stávaly módní nárhářkou, prodavačkou, stylistkou, ačkoli tyhle názvy jsme před tím , samozřejmě, nikdy neslyšely:)

Líbila se mi myšlenka, vytvořit něco takového přímo pro nás, pro Angel wings.  Maminku, kterou si budou moct holčičky oblékat do našich bund, svetrů a mikin. Nechat ji nosit miminko na břiše i zádech.

Okamžitě mě napadla Eva Rybníčková. Znáte ji? Ne?! A Pepeta znáte?  Taky ne? To je ale obrovská chyba!

Eva je geniální ilustrátorka ( mimo jiné ilustrovala překrásnou knihu  Dívka s havraními křídly od Terezy Kramerové ),  pro mě kouzelnice , která dokáže na papíře vytvořit absolutně úžasné věci.

Úkolu, namalovat vystřihovací panenky, se zhostila z grácií a vznikly z toho tři dámy a jeden muž.

Ztvárnění je ještě lepší než jsem čekala…

No posuďte sami.  Stáhnout si je můžete zde

Následně vznikly ještě omalovánky, ve kterých, již zmíněné dámy, prožívají radosti všedních dní. Když kliknete sem, můžete si je vytisknout a začít malovat.

 

Já jsem z nich nadšená. Líbí se Vám?

Pokud ano, pochlubte se. Pokud je se mnou v týdnu 28. 5.  – 3. 6. 2018  posdílíte na Angel wings Facebooku nebo instagramu, můžete navíc něco parádního vyhrát…

Kdo je Vaše „nej kámoška?“

Moje dcerka je teď ve věku, kdy miluje takové ty „přátelské šperky“, kdy si jednu polovinu si nechá a druhou dá své „nej kám“ aby věděly, že k sobě patří.

Znáte je? Srdce rozpůlené vedví, dvě boty , každá na jiném řetízku, dva náramky  – na jednom „best“ a na druhém  „friends“ .

 

Přátelství nás provází po celý život. Myslím, že obzvláště my holky potřebujeme k životu nějakou tu svojí Nej kámošku. Tu, které můžete zavolat, když je Vám ouvej. Takovou, která Vás objeme a vyslechne.

Tu, se kterou si vždycky máte co říct ale umíte i společně mlčet.

Tu, která ví, jak umíte být protivná, zná všechny vaše špatné vlastnosti a přesto zůstává vaší přítelkní.

Je to přesně ta , na kterou si vzpomenete jako první, když vyhrajete soutěž o šaty pro sebe a vaší kamarádku.

 

Na chvilinku jste dvojčata. Cítíte to propojení…

 

A tak přišel nápad. Máme rády soutěže a vy také. Je to radost s troškou adrenalinu :-)

 

Tahle soutěž byla o šaty pro jednu z vás a vaší kamarádku.

A jak to dopadlo?

 

Nějak jsme nepostřehli, že bylo jaro. Vy ano? Nebo opravdu žádné nebylo?

Většinou míváme na letní šatičky spoustu času. Od Dubna do čevna na ně smutně koukáme ve skříni a čekáme, kdy přijde jejich čas. Letos to ale vypadá, že si jich užijeme velmi…

Soutěž vyhrála Alena, s úžasnými iniciály AW.  Na náhody nevěřím, o to víc mě to tedy potěšilo.

Tak jsme jí poprosili o pár slov…

…letos jsem se konečně odhodlala k proměně šatníku a k upřímné odpovědi na otázky, které věci skutečně nosím, cítím se v nich dobře a dají se kombinovat s ostatními věcmi.

Navíc jsem si přála, aby to odráželo mou skutečnou povahu, osobnost, abych to zvládla bez větších výdajů a abych měla ve skříni míň věcí, které však budou hezké a déle vydrží.

První vlna vyřazování sebrala 15 kg věcí, putovala na výměnný bazar a vzala s sebou téměř všechny kalhoty. Pořád jsem si nebyla jistá, zda to bez nich zvládnu a co budu nosit ve dnech, kdy potřebuju na sebe rychle něco hodit a být v tom až do večera.

Ve druhé vlně jsem si už byla jistá, že kombinace šatů s legínama je ta nejlepší ze všech. Při nižších teplotách oblíkám oboje a když se oteplí, sundávám legíny. Nemusím se pařit v kalhotech, vypadám žensky a navíc tu proměnu zvládnu i na veřejných místech.

Střih šatů jsem však neměla vůbec vymyšlený. Ty, které jsem měla doma, mi tak nějak seděly a tušila jsem, že výstřih není to pravé a délka má být nad kolena.

Vlastně by ještě měly být volnější v pase a aby nebylo vidět, když se zapotím.

A pak jsem viděla šaty od Angel Wings. Na první pohled obyčejné, pro mě nečitelné, ale na ten druhý přesně takové, jaké potřebuju.

Jsou z přírodního materiálu, takže neškrábou. Mají volné rukávy, takže se do nich nepotím. Materiál mi toleruje váhové výkyvy několik kilo a když otěhotním, tak se do nich pořád vejdu.

Kombinace úzké sukně a tříčtvrtečního rukávu mi umožňuje použít je i jako elegantní kousek na večerní program a v kombinaci s legínama a džínovou bundou je to model, který využiju od jara do podzimu.

Díky za to, že můžu i s mandalou na zádech vyrazit do společnosti elegantně a pohodlně.

AW ( ano, Andrea má naprosto úžasné inicály, to nemůže být náhoda :-) )

Zaujaly Vás šaty ? Chcete také takové?  Tak koukněte sem .

Maminky nosí – tričko a šaty

Každý rok, na jaře, máme chuť ušít něco „holčičího“. Něco, co nemusí být nutně jen záležitost nošení dětí. Něco pro nás ženy. Trošku marnivé hadrářky, které máme rády originální ale přitom jednoduché oblečení.

Nápad většinou přijde jen tak s novým dnem. První přišla trička. Jednobarevná jen s decentním podpisem a mandalou na zádech u krku.

Když už byly na světě, přišlo nám škoda je o malinko neprodloužit a udělat z nich šaty. Pravda, tentokrát jsme myslely na ženy všeobecně a pozapomněly, že budete v šatech chtít i kojit.

Snad nám to pro tentokrát odpustíte. Vím totiž, že je budete milovat i tak. Kdo jednou oblékne, už nechce jiné…

A příští rok… kdo ví:-)

 

No a jelikož je spolupráce s Dědinská Mať vždycky sázka na jistotu, poprosily jsme jí zas o pár slov…

 

Keď o vás Rehana Ježková, zakladateľka značky Angel Wings, na svojom blogu napíše takýto krásny predslov, je jasné, že sa okamžite roztopíte blahom:

“Katharina alias Dedinská mať nás natolik okouzlila s recenzí na vlněný kabát, že jsme neodolali a poslali jí ještě jeden výrobek na zkoušku. S velikou pravděpodobností to není naposledy, protože tato dáma je prostě nádherná a její fotografie mají takový šmrnc, duši a energii, že se k nim musíte neustále vracet…”

A samozrejme, že keď ma potom oslovili na ďalšiu testovačku noviniek, nemohla som povedať nič iné, než Ááááno, idem do toho!

Kto sleduje môj blog, tak vie, že toto nebola moja prvá. Mám už za sebou vyskúšaný nosičský vlnený kabát a ľahkú neprefukovú vetrovku (recenzie nájdete v aktívnych odkazoch). A ma teraz čítajú mne blízke biomatky-nosnice, tak im dokonca túto českú značku ani netreba bližšie predstavovať..

Angel Wings (anjelské krídla) sú na svete už dlhé roky a za ten čas si stále držia popredné miesto na trhu s nosičským oblečením pre mamky aj oteckov. Svoje aktivity však rozširujú ďalej a postupne svojimi produktami myslia aj na krásne tehuľky či vyslúžilé nosiace mamičky, ktoré chcú naďalej zostať verné svojej obľúbenej značke. A presne z tohoto súdka sú tu aj ich tohtoročné letné novinky – štýlové čierne šaty a smotanové tričko.

Štýl

Hneď úvodom sa čestne priznávam, že toto nie je úplne ten štýl oblečenia, po ktorom by som siahala, keby bol výber outfitu na mne. Napriek tomu ma však na druhej strane prekvapilo, že keď som si šaty či tričko obliekla, naozaj som sa v nich cítila príjemne a dokonca sa v nich aj sama sebe páčila. A čo viac! Dokonca až tak, že som po nich potom siahla už viackrát aj potom neskôr v súkromí. A nielen na fotenie. ?

Materiál

Mriál šateiat aj trička tvorí 95% bavlna a 5% spandex a je veľmi príjemný na dotyk. Ľahký a vzdušný a pokojne vhodný aj do teplého letného dňa či kdesi na letný podvečer v meste.

Veľkosť

Zvyčajne nosím veľkosť oblečenia L, hoci mi sedí aj Mko. Ja sa ale vo všeobecnosti lepšie cítim vo veciach, ktoré mi nie sú obtiahnuté na telo. Takže som to riskla a pri výbere zvolila číslo L/XL. Trochu som sa obávala, či to zo mňa potom nespadne, ale nie. Šaty aj tričko sú mi akurát tak ležérne voľné. Presne tak, aby som sa v nich aj ja cítila komfortne.

Jedine čo, tak “sukňa” šiat sa mi občas pri veľkej aktivite skĺzla trošku nižšie a nedržala fixne na bokoch. Ale tak tu si človek nemôže veľmi vyberať, keď nemá zadok. Buď som si ju teda opäť trošku povytiahla na boky alebo sa to dá prípadne dorovnať nejakým štýlovým opaskom.

Taká tá väčšia oversize veľkosť mi potom tiež prirodzene spôsobovala aj to, že mi šaty i tričko jemne prepadávali z jedného či druhého ramena, čo síce nebolo primárnym zámerom ich strihu, ale mne sa to naopak veľmi páčilo a vyhovovalo mi to. Dokonca som tak na fotkách aj poväčšinou “nastajlovaná”.

Dojčenie

Ešte príchodom Dedinského dieťaťa na svet, som si skriňu striktne rozdelila na policu s kúskami vhodnými na dojčenie (veľký výstrih, pružný výstrih alebo originál “kojotričká”) a potom na policu s vecami, ku ktorým sa vrátim potom raz, raz o pár rokov…

Takže akonáhle ma nejaké oblečenie zaujme, okamžite sa naňho dívam s otázkou: “Ako cez neho budem dojčiť?

Strih trička je v tomto prípade bezproblémový. Veľký voľný rukáv umožňuje diskrétne dojčenie z boku, tak ako to vidíte na fotkách. Priznám sa však, že s Dieťaťom v šatke ani nosiči som to neskúšala, takže ako je to s dojčením priamo pri nosení, to naozaj neviem. Ak má ale niekto záujem, môžem dodatočne dotestovať. ?

Problémom sú však šaty, ktoré žiaľ “kojofriendly” nie sú. Ani cez dekolt a logicky pri takto dlhom rukáve ani cez rukáv. To je podľa mňa osobne veľmi veľká škoda a asi najväčšie mínus celých šiat. Nakoľko dojčenie, nosenie, kontaktné rodičovstvo a všetky tieto “biomatkovské” vecičky idú podľa mňa ruka v ruke jedno s druhým a mali by sa navzájom podporovať.

Beriem to však tak, že ak sú šaty určené tehuľkám, ktorým naozaj krásne svedčia, tak tie ešte dojčenie riešiť nemusia. Ak sú určené vyslúžilým nosniciam s odrastenými deťmi, tak tie už vlastne takisto nie. A zasa nie každá “nekojo” žienka chce mať pod pazuchami vetracie otvory na prsníky. Takže svoje publikum si aj tieto šaty isto nájdu a urobia radosť svojim budúcim majiteľkám.

Lebo ako som už raz písala, nosia sa naozaj príjemne. Ale ja osobne by som však potom do budúcna radšej videla model šiat aj s funkciou na dojčenie. ?

Vo všeobecnosti to teda zhrniem a opäť raz dávam kúskom palec hore. Ide o pohodlné, skôr športovo-elegantné modely v kvalitnom prevedení, ktoré sadnú viacerým typom postáv. Angel Wings je overená česká výroba, ktorá si ich šije sama a tieto modely má v ponuke dokonca za naozaj prijateľnú cenu.

Pokiaľ vás tieto produkty zaujali,
zakúpiť si ho viete na oficiálnych stránkach Angel Wings www.angel-wings.cz
alebo proste sledujte ich Facebook či Instagram.

 

A já vím, že vás tato mladá dáma zaujala a chcete vědět víc o tom, co píše, testuje, jak bloguje.  Tak koukněte na její stránky…  a nebo jí můžete sledovat na Instagramu či na Facebooku

 

A už zase prší

Píše se rok 2010 a já přemýšlím nad prvními produkty, které vzniknou pod značkou Angel wings.

 

Vyhrává to softshellová bunda a fleece mikina. Myslím si, že je to dobrý začátek. Jako aktivně nosící maminka potřebuji něco univerzálního, do města i do lesa.

Ve chvíli, kdy mikiny a bundy spatřily světlo světa a začal být o něj zájem, začaly se rázem ostatní maminky ptát po něčem opravdu nepromokavém. Skladném a lehkém .

A tak vznikla Pláštěnka

Úplně první pláštěnka byla spíš takové skladné a lehké pončo. Nebylo úplně elegantní, zato velmi praktické a vešlo se do malého pytlíčku. Nároky na nošení na břiše i na zádech splňovalo velmi dobře.  Bez dítěte se už ale příliš dobře nosit nedalo. Kapucka a otvor pro hlavičku byl na pláštěnce přiznaný a nedal se nijak schovat nebo zakrýt.

Bohužel, po nějaké době se materiál, ze kterého byly poncha šité, natolik zhoršil, že jsme jednu várku museli s velikou omluvou stánout z trhu. Když vám totiž pláštěnka promoká, je to celkem k vzteku.

Nějakou dobu jsem celou záležitost nechala uzrát. Poptávka po pršipláštích však stále rostla a dotazy se množily. V té době jsem už ale nechtěla vytvářet něco, co není elegantní a oku lahodící. Vznikl tedy jarní kabát, vypodšitý bavlnou, který unosíte i bez dítka a vypadá krásně…

Stále to však nebylo  úplně ono a já začala pátrat po něčem jiném. Po materiálu, který bude zátěrovaný zvenku, takže po něm bude voda stékat. Bude barevný, veselý a lehký. Takový, ze kterého ušijete pláštěnku, která Vám rozveselí každý den. Takovou, se kterou se budete těšit až zas začne pršet.

 

A to se nám povedlo. A abyste věřily že je opravdu “ ta kterou musíte mít “ , poslali jsme jednu opravdové mamince na vyzkoušení…

 

Zdravím všechny nosící maminky!

Pláštěnka! Krásná, modrá, puntíkatá pláštěnka. Nosící, puntíkatá pláštěnka!!! Jen co jsem ji na webu společnosti Angel Wings viděla, věděla jsem, že ji nutně potřebuju mít.

Možná si řeknete, že jsem marnivá a že potřebuji mít každou blbost. Ale věřte mi není to tak. Dlouho jsem po ní pokukovala, přála si jí, přemlouvala manžela (však mnohé z vás vědí, jak to chodí, když se svou drahou polovičku snažíte přesvědčit, že NUTNĚ POTŘEBUJETE(!) obohatit svůj šatník o nějaký ten nový kousek). Asi tak po dvou měsících mého úporného přemlouvání se můj muž začal tvářit děsně tajemně a podezřele. A už jistě všichni tušíte – ano přemluvila jsem ho

Tak, teď už víte jak se modro-puntíkatá kráska ocitla v mém šatníku, možná je na čase trochu vám představit i sebe samu a vlastně i mou dcerku, která mi v nošení pláštěnky dost pomáhá.

Jsem 27letá maminka Emmičky, ráda chodím do přírody na vycházky na podzim na houby, ale na druhou stranu také ráda vyrazím s ostatními maminkami do nějaké hezké a útulné kavárničky.

A také strašně nerada chodím venku když v ruce musím držet deštník. Naše Emmi je od narození velmi kontaktní miminko, takže jsme poměrně brzy začali i s jejím nošením – a to byla nejvíc spokojená – nejprve doma a pak i venku. Jedině tak nám totiž doma spinkala – a já si mohla alespoň v klidu uvařit třeba oběd.  Copak doma to byla pohoda, ale na ven jsem si oblékala manželovu starou mikinu a s ní jsem moc parády po městě nenadělala. Musím se Vám tedy přiznat, že pláštěnka nebyla mým prvním nosícím kouskem v mém šatníku. První byl krásný zavinovací svetr v teplejší variantě.

Pláštěnku nosím ráda v sychravém počasí – kdy je vlhko či mrholí. Když venku byla teplota nad 10 stupňů oblékala jsem si pod ní pouze bavlněné triko s tříčtvrtečním rukávem, Emmi měla navíc slabší mikinku, a myslím, že nám oběma bylo dobře.

Při teplotě pod 10 stupňů jsem pod pláštěnku přidala vrstvu ve formě teplejší verze zavinovacího svetru, Emmi měla také pouze slabší mikinku a bylo nám oběma akorát.

Ona je prostě bezva, přiznám se, že ji ráda nosím i bez Emmičky, a to jak do deště, tak vlastně i jen tak místo větrovky. Nejlepší na ní je, že se dá zkombinovat ke všem stylům. Můžu si ji vzít jak do lesa, tak na procházku do města i na slavnostnější chvíle – ta moje už byla dokonce i na promoci :-)

Hodně mých nosících i nenosících kamarádek mi ji závidí, protože když potřebuju honem koupit mléko, které právě došlo, mohu jen tak vyběhnout z domu s dcerkou v nosítku a v pláštěnce, nemusím ji dlouze strojit dávat do kočárku, přetahovat slídou…

Tuto pláštěnku jsem začínala testovat na podzim. Skvěle se tedy hodí do každého vlhčího počasí, které právě podzim nabízí. Přes zimu měla moje pláštěnka volno, ale už se těším až se venku zase oteplí a budu ji moc trošku provětrat.

Materiál:

Pláštěnka je vyrobena z polyesteru, který je opatřen membránou. Díky tomu se pod touto pláštěnkou nezapaříte tak jako pod klasickou igelitovou. Zároveň přes ní neprofoukne žádný větřík. Pláštěnka Vás i Vaše zlatíčko ochrání před vlhkým a sychravým počasím. Když ale lije jako z konve, raději zůstaňte doma. Přes zipy, které nemají voděodolnou úpravu zatéká. Jediné, co bych pláštěnce vytkla je trošku krkolomnější nandávaní krycího dílu na krk, nicméně i to lze s větším tréninkem nacvičit.

Součástí pláštěnky je:

  • Pláštěnka
  • Nosící vsadka, která se dá vepnout do předního ale i do zadního dílu pláštěnky
  • Kapucka pro jištění hlavy dítěte
  • Ochrana krku, využijete především ve dnech, kdy fouká, či když silně prší

 

Malé shrnutí:

+ stahovací rukávy

+ prostorné kapuce, které se díky gumičkám dají upravit tak aby dobře seděly

+ lehce propasovaný slušivý střih

+ variabilita použití (s dítětem na břiše či zádech, bez dítěte)

+ dvojité kapsy

–  při větším dešti teče pod zipy

–  horší manipulace se vpínacím dílem ke krku.

A závěrem? Jsem ráda, že ji mám. Držte mi palce, právě přesvědčuji manžela, že na jaro potřebuji nějaké krásné gumáky

Maminka Pavla

Víte, kdo ušil vaše oblečení?

Fashion Revolution je uvědomění si toho, že naše oblečení nepadá z nebe. Vyrábějí ho lidé, kteří mají potřeby, touhy a sny. Stejně jako ty nebo já.

zdroj : Fashion revolution week

Jsou projekty, které okolo mě jen tak projdou. U jiných se zastavím, některé mě zaujmou. Každý týden sociální sítě na něco upozorňují.

Někdy je to pro zasmání, někdy je to úplná hloupost.

Jindy však, tak jako v případě Fashion Revolution week, jde o něco, co mě hluboce chytí za srdce.

Protože se mě to týká. Protože se to týká každé z nás. Protože je to součástí mě samé.

 

 

Možná si říkáte – „mě móda nezajímá. Nejsem nakupovací typ.“

Ale pravda je, že nahatí nechodíme. Podnebí ani společnost nám to neumožňuje. Takže minimálně pár kousků Vám v šatníku visí.

Já módu miluju.

Milovala jsem vždy a dnes, když je to moje vášeň a můj business, miluju jí o to víc.

Fashion revolution week se snaží poukázat na to, že oblečení nevzniká samo o sobě, že jsou za ním lidé. Takoví, jako Ty nebo já. Ženy (v našem případě). Které každé ráno zasedají ke svému šicímu stroji a steh po stehu vytvářejí umělecká díla.

Z malinkých kousíčků sešijí složitý celek. A to by se mělo dít v podmínkách, ve kterých se jim pracuje dobře. Kam přicházejí s úsměvem na tváři a jsou za svou práci náležitě oceněné.

Naší fillozofií v Angel wings je vymýšlet a vytvářet takové oblečení, které nebude viset ve skříních.

Takové, které se dá nosit po velmi dlouhé období. Od těhotenství, s dítětem na břiše, na zádech, v tandemu nebo zcela bez něj . Oblečení multifunkční a specializované. Takové, které můžete nosit s prvním, druhým, třeba i třetím dítětem. Dokonce i v mezidobích mezi nimi. Nevytváříme odpad. Kvalita je pro nás na prvním místě.

Největší radost mívám, když vidím, že bundy Angel wings oblékají s radostí a láskou i maminky, které mají své děti z šátku odrostlé. Pak vím, že má naše práce smysl. Chceme vytvářet kousky, které Vám budou sloužit velmi dlouhou dobu, budou praktické, pohodlné a vy se v nich budete cítit krásné.

V českých podmínkách, českýma rukama.

 

Každá bunda má svůj příběh. V každé je schováno tisíce laskavých doteků a radost z práce. Cítíte to?

Víte, kdo ušil vaše oblečení?

Více o zákulisí naší dílny naleznete I v mém článku “Když stroje utichnou”

Maminky nosí – Větrovka

Katharina alias Dedinská mať nás natolik okouzlila s recenzí na vlněný kabát, že jsme neodolali a poslali jí ještě jeden výrobek na zkoušku. S velikou pravděpodobností to není naposledy, protože tato dáma je prostě nádherná a její fotografie mají takový šmrnc, duši a energii, že se k nim musíte neustále vracet…

Tak dost řečí, potěšte oko, přečtěte si recenzi a tu úžasnou větrovku najdete tady :-)

Už pred rokom som testovala nádherný elegantný (nielen) nosičský kabát od Angel Wings a napísala som naň tuto na blog aj rozsiahlu recenziu. Ako sa v nej dočítate, považujem ho za spojenie top kvality a dizajnu a dala som mu vtedy pomyselných 9 z 10 bodov. Dodnes si za tým stojím. A dala by som aj desať, ale ako som písala – trošku pochybili s gombíkmi a najmä – veľmi mi na ňom chýba kapucňa. Pretože ja ju mám proste rada!

A hneď na úvod čestne prehlasujem, že som to dobré skóre skutočne nepísala len preto, lebo som vedela, že si to potom o sebe ľudia z Angel Wings prečítajú..

Processed with VSCO with a6 preset

Boli však asi poctení, keďže ma na testovačku oslovili aj tentoraz. Na trh prinášajú novinku v podobe ľahučkej nosičskej vetrovky. A najmä dobrá správa pre mňa – tentokrát už aj s kapucňou! ?

To, že je vetrovka uchyteniami a zipsami premyslená do najmenších detailov je už u značky Angel Wings akosi štandardom. Samozrejme, že v nej viete chodiť s dieťaťom vpredu či na chrbte alebo úplne bez. Dieťaťa či vetrovky.

Súčasťou vetrovky je tiež špeciálny nákrčník, aby vám neťahalo na krk, keď si dieťa uviažete na prsia. Ten sa k vetrovke prichytáva malým nenápadným zipsom, ktorý je umiestnený pod tým klasickým na zapínanie bundy. Priznám sa, že mi riadnu chvíľu trvalo prísť na to, na čo vlastne ten trojuholníček v balení slúži. Potom som si však pozrela toto video.

Fotky s vpredu naviazaným odrasteným Dedinským dieťaťom logicky nemám, lebo by som vyzerala ako ooobrovská negustiózna veľryba s tučnými bokmi. A túto vetrovku si predsa máte kúpiť, keď sa vám zapáči, no nie? Ak si ale viažete dieťa aj na chrbát a kapucňu momentálne nepotrebujete, viete si ju prakticky stočiť a uchytiť cvočkami tak, aby dieťaťu neprekážala v tvári.

Processed with VSCO with a6 preset

Vetrovka je dostatočne dlhá na to, aby ešte akurát zakryla aj dlhé nohy môjho 92 cm vysokého Dedinského dieťaťa.

Vychytávkou číslo jeden sú u mňa dierky na palce v rukávoch, takže si ich viete navliecť cez palec (alebo aj nenavliecť, kto nechce) a rukávy sa vám nebudú vyťahovať. Viem, že to nie je nejaká ultratop svetová novinka, ale ja som proste vždy túžila po nejakej takejto mikine či bunde a nikdy som ju nemala. Až doteraz.

Čo ma však pozitívne prekvapilo je fakt, že sú mi tie rukávy skutočne dobré! Pri mojej výške 183 cm a dĺžke rúk asi šesť kilometrov som si vybrala veľkosť L a tá mi skutočne akurát sadla. Veď vidíte sami.

A ešte jeden taktiež dôležitý detail – Angel Wings mysleli aj na bezpečie, a tak na rukávoch nechýbajú ani reflexné prvky. Tak sa vo svojej vetrovke nemusíte obávať kráčať po krajnici ani pri šere či po zotmení. To ocením najmä v lete u nás na dedine, keď sa s Dedinským tatom budeme vracať z večernej prechádzky za pivkom, keďže tu nemáme chodníky.

Processed with VSCO with a6 preset

Prekvapením pre mňa je samotný materiál. Podľa obrázka som čakala nejakú “umelú hmotu”, nepriedušný sáčok, ktorý bude slúžiť skôr proti dažďu, než na normálne nosenie, ale ono ma to naozaj príjemne prekvapilo. Zloženie na stránke uvádzajú 100% polyester s membránou zo 100% polyuretánu.

Dobre, mne dedinskej hlave to teda fakt veľa nehovorí, ale poviem vám, že nepriedušná guma, v ktorej sa zaparíte, to teda naozaj nie je. Pritom však ochráni pred vetrom a výrobca dokonca uvádza, že aj pred jemným dažďom, hoci vetrovka primárne neslúži na účely pršiplášťa. To však odskúšané zatiaľ nemám.

Aby som to ale zhrnula. Využitie vetrovky odporúčam najmä na teplú jar či jeseň, šport či letné prechádzky do lesa a tieňa. Na tie situácie, keď je na slnku horúco a chodíte v tričku, ale zrazu zájdete pod stromy a potrebujete ešte jednu vrstvu.

Vetrovka Angel Wings je preto ideálnym doplnkom v batohu, pretože je veľmi ľahko skladná, tenká a neváži skoro nič. Kedykoľvek ju tak viete mať po ruke a vytiahnuť v pravý čas.

Processed with VSCO with a6 preset

Teraz, keď tak o tom píšem. Och, ako by sa mi len bola zišla, keď sme minulé leto zdolávali české kopce… No nič už. Za mňa teda opäť ďalší skvelý prepracovaný kúsok od Angel Wings, tentokrát skôr na športovú či voľnočasovú nôtu, ktorý srdečne odporúčam.

Pokiaľ vás tento produkt zaujal,
zakúpiť si ho viete na oficiálnych stránkach Angel Wings www.angel-wings.cz
alebo proste sledujte ich Facebook či Instagram.

Kovářova Kobyla

Tak jsem si zase povzdechla.

Jakmile se změní počasí, stojím před skříní, jako každá žena, a vím, že nemám co na sebe.

To trošku souvisí s tématem popsaným zde , ale to je malinko jiný příběh.

To co tam visí je staré, ošoupané, out of móda a nebo se mi už nelíbí. Minulou sezonu jsem si opět  nestačila nic koupit.

A nebo bych i stačila ale to, co je v obchodech, mě neoslovilo nebo mi to prostě nesedí…

Znáte to, že?

 je, že nejvíce postrádám bundy , svetry, mikiny… Prostě Kovářova kobyla

Svršky Angel wings jsem začala navrhovat , když bylo dcerce půl roku. Řekněme tedy, že jsem měla to nejaktivnější nosící období. Přesto mám ale pocit,že jsem si nosící módu nikterak neužila.

Zvláštní? Ani ne:-)

Mám nejběžnější konfekční velikost . Nosím něco mezi S a M

V prvních letech mi bylo prostě líto syslit si bundu pro sebe, když vím, že by jí mohla mít nějaká jiná maminka.

Nešlo o to jí hlavně prodat… prostě jsem si neuměla utrhnout něco, co by někomu jinému mohlo udělat radost.

Pak přišlo období “Nestíháme” . Poptávka byla taková, že pro mě prostě nezbylo.

Postupem času přibylo do našich regálů čím dál víc elegantních modelů v mém stylu . Přesto však ne do mého šatníku.

K důvodu “A” přibyl nový  “Bundu nepotřebuju, většinu přesunů řeším pohonem 4×4”

[box background=#e8e8e8]Ach jaj…. Tak bylo na čase to změnit.[/box]

Letos, úplně prvně, jsem si ukořistila svůj vlastní ne-nosící Kardigan.

Udělaly jsme totiž dva střihy. Jeden zavinovací, který vypadá prostě skvostně s dítětem v šátku , ale moje téměř devítiletá slečna už se mi pod něj jaksi nevejde:-D

A druhý, který se zavinuje úplně jinak… A já tento styl miluju. Ležérní, volný, variabilní. Na první pohled není úplně nosící.

Proč dva střihy? Protože jsme se zamilovaly do nové svetroviny. Objevila jsem jí na veletrhu a byla to láska na první pohled. Na dotyk se má vášeň ještě stupňovala a když jsem ho poprvé oblékla, věděla jsem, že už ho nesundám! Že právě toto bude ten můj první Angel wings svršek, který si nechám, nikomu nedám, ani kdyby byl poslední svého druhu a prosily jste mě na kolenou:-D

 

 

Mistryně světa v házení bumerangů

Včera jsem strávila celý , celičký den, propočítáváním a přepracováváním business plánu. Když jsem se po deseti hodinách usilovné práce přistihla, jak se zalíbením koukám na ty barevné řádky excelovské tabulky a těší mě, jak mi krásně sedí vzorečky, výsledky a že mě to baví, musela jsem se usmát.

Tohle totiž bylo jedno z mých velkých “Nikdy”

“Já nikdy nebudu tvořit business plány! Nebaví mě to, nerozumím tomu, neumím to a můj business je založeny na intuici. Takovéto věci nepotřebuju!”

Naše nikdy jsou totiž jako bumerang. Takový hodně dobře vypracovaný, u kterého je úplně jedno, jak ho hodíte. Vždycky se Vám dříve nebo později vrátí zpět.

Jakmile totiž dokážeme  cokoli vyslovit s takovým energetickým nábojem, jakým náš rezolutní zápor rozhodně je, pak je to žádost vyslaná expres linkou k šéfíkům nahoře. Slovíčko “Nikdy” je pak jen takové zacinkání na zvoneček a symbol, že je to přesně to téma, které je třeba řešit.

Vyplavuje se tím z našeho podvědomí a  už nemůžeme předstírat, že neexistuje.

A tak se zhmotní, a více než jistě, přesně pravým opakem.

“ Já nikdy nebudu své dítě bezplenkovat! Je to nesmysl , protože spojení příčiny a následku přichází u dítěte nejdřív po druhém roce života!” Říkala ta, která o pár let později přednášela o výhodách bezplenkové komunikační metody.

“ Já nikdy nebudu vést firmu a řídit lidi, nejsem ten typ !” vykřikovala jsem a dnes mám 16 zaměstnanců a zjevně to není ještě ani finální číslo.

“ Já bych nikdy nebyla vegetariánka, člověk je od přírody všežravec !” a už mnoho let maso v mém jídelníčku není.

Takovým výčtem bych mohla pokračovat donekonečna.

V podstatě jsem se za leta vypracovala na mistryni světa v házení „Nikdy“ bumerangů.

A pokaždé když se mi vrátí, řeknu si „aha no jasně. Děkuji za další, skvělou, lekci“.

Jak se doba zrychluje, i splnění “žádostí” z neuhlídaných myšlenek, třeba v podobě našich  “Nikdy” je rychlejší než kdy předtím.

Tak pozor na přání. I na ty, která jako přání nevypadají… Mohly by se Vám totiž splnit:)

A jaké “Nikdy” se vyplnilo Vám?

Taky jsi měla cestovatelský deník?

Mami, taky jsi měla cestovatelský deník když jsi byla malá?

Neměla? Prvně jsem byla u moře s mojí babičkou když mi bylo třináct. Děda totiž odjakživa nerad cestoval a tak babičku vysílal s vnoučaty jednou za čas, aby měla radost a nechtěla to po něm.

Na mě vyšla Itálie, slunné Caorle a výlet do Benátek.

Bydlely jsme v šíleném dvojdomečku, takové malé kadibudce s jednou postelí a umyvadlem ,kde se dal umýt jeden hrneček.

Já jsem ale byla šťastná!  Viděla jsem moře, koupala se ve vlnách, chodila na dětské diskotéky. Z Benátek si pamatuji jen to, že jsem v autobuse zvracela do děravého pytlíku  a babička pak chuděra musela vytírat celou podlahu . Znamenalo to, že jsme neměli průvodce – odmítal na nás čekat –  a bloudily jsme tak dlouho, až jsme dobloudily na Náměstí svatého Marka právě včas, abychom se zas mohli vrátit do autobusu.

Ve škole jsem ale mohla vyprávět, že jsem byla u moře, ukazovat opálenou kůži a dmout se pýchou až na strop, že jsem v jedné italské soutěži vyhrála „Miss úsměv“.

Luky, mamka říkala že to pak vydám knižně a vydělám na tom spooooustu peněz.

 

Říkám si, jak moc mají mé děti jinačí život. Ne méně nebo více šťastný. Jen jiný.

Nedávno jsme se vrátili z Benátek. Jeli jsme tam „jen na sobotu na karneval“  Jsou nadšení, spokojení, plni zážitků, ale ne překvapení. Cestování pro ně není nic neobvyklého.

Ve svých osmi a téměř jedenácti letech mají ve svém cestovatelském deníku Itálii, Chorvatsko, Rhodos, Legoland v Německu, Slovenské Tatry ale i měsíc v Austrálii nebo na Miami.  S nadšením vypráví jak krmili rejnoky a žraloky a ukazují řidičský průkaz, získaný v Orandském Legolandu.

Nejvíce jsou ale nadšení, když v létě dorazíme do Krkonoš, kde jedinou „hračkou“ je les, potok, jeden otep slámy a dřevěná houpačka. Staví potní chýše a rozpalují kameny, aby si večer mohli v sauně vyprávět indiánské příběhy. Slaňují ze skály, vyrábí bubny….

 

Mají možnosti, zážitky, životní rozhled, který jim už nikdo nikdy nevezme.

Ví, že věci nespadnou samy do klína, že pracujeme, abychom si mohli dovolit život, který nás baví. Ví ale také, že to nemusí být odříkání, ale práce může být životní vášní .

Jsem až dojatá, kolik jich denně napadá podnikatelských nápadů.  Nějak samozřejmě počítají, že i oni budou podnikat. Třeba i z pláže…

Já se jim pokusím být tou nejlepší průvodkyní. Cesta je ale jejich. Nechme se překvapit, kam je zavede.