Já nevím jak vy, ale mně když fouká na krk, tak je mi prostě zima, ať už teploměr ukazuje jakoukoli teplotu.

Se šálou mě najdete často i v létě.

Miluju šátky a šály , mám jich plné šuplíky a nedokážu se s nima rozloučit ani když už dávno dosloužily nebo barevně neladí k mému momentálnímu rozpoložení.

Moje dcerka mě nedávno upozornila, že už jich mám nějak moc:) Že bych si v nich měla uklidit. To jsem udělala. Přestěhovala jsem jich dva plné koše do horní části šatny…. A koupila si čtyři další:)

Jsem tedy od nátury omotávací typ:-)  Přesto mi trvalo několik let, než jsem přišla na to, jak vyřešit krk a dekolt u nosičských bund, když je dítko nošeno na břiše.

To je takový oříšek. Jakmile zapnete vsadku do předního zipu vznikne vám u krku  volný prostor. Nejen že to nevypadá úplně elegantně, ale hlavně tudy vážně dost táhne. Nejvíc nepříjemné je to, když venku fouká, vy chvátáte, potíte se až na zadku, o dekoltu ani nemluvím.

A pak to odstůněte parádním zánětem prsu….

Dlouho jsme to nějak zkoušeli vmyslet a vyvzorovat a pořád to nebylo ono… A pak to přišlo. Nápad s velkým N. Klasicky mě to probudilo ze spaní, Takový AHA efekt. Ze dne na den a na první dobrou jsme ušili malinkatý trojúhelník se dvěma zipy .

Dovnitř bundy jsme pod límec schovali jejich druhé části a vznikl detail takřka geniální. Nikde nic netlačí, nikam nefouká a navíc to vypadá dobře.

Pravda, chce to trochu cviku naučit se na hrudníku zipy zapínat, ale to je jako se vším.

Trénink dělá mistra a na třetí procházce už to jde úplně samo:)

Tak si říkám, že jsem na to nepřišla, když jsem já nosila své děti. Ušetřilo by mi to spoustu nepohodlí…