A v čem je ta kapsa teda lepší než bunda?

A v čem je ta kapsa teda lepší než bunda?

Tak to vám úplně nepovím.

Já jsem nikdy kapsová moc nebyla.

Teda kapsy jako takové mám moc ráda, ale nejsou kapsy jako kapsy:)

Teď hovořím o tom zvláštním kousku, který vypadá jako malý fusak, ale trčí z něj na všechny strany popruhy a vy vůbec netušíte, jak se do toho zamotat…

Možná bude nejlepší vám sem hned na začátek dát krátké video, abychom všichni věděli o čem je řeč:)

Tak to je ona. Už to nevypadá až tak zvláštně, že?

Tenhle doplněk k oblečení má něco do sebe.

Můžete nosit svoje vlastní , nijak nespecializované (to je slovo, že nevím, jestli jsem si ho náhodou zrovna nevymyslela:) ), oblečení. Nemusíte řešit, jestli bundu s dítětem zapnete nebo ne, že máte raději saka a nebo že jste se prostě po těhotenství opravdu těšila do toho svého oblíbeného kabátku.

Prostě navážete dítě, přes něj dáte kapsu a svojí bundu necháte rozepnutou. A ono to může celé vypadat opravdu stylově .

 

Já jsem dřív kapsy moc ráda neměla. Nelíbily se mi, jak to všude trčí a odstává a , je to příliš dlouhé, nevkusné, k ničemu se mi moc nehodí…

Ale vy jste jí tak chtěly, že jsem na tom s mojí Editkou začala pracovat.

a výsledek se mi vážně líbí.

 

  • ta vnitřní část – taková fleesová kapsička, udrží dětské nožky v teple, ale přitom se s ní ani nejživější rarášek nevykope
  • bederní popruh udrží spodní část hezky u těla, takže to nikde neodstává
  • kapsa se dá zkracovat a prodlužovat dle potřeby, takže s novorozeňátkem na sobě nemusíte mít „zástěru“, ale přizpůsobíte si to celé jeho velikosti
  • popruhy se na první pohled zdají dlouhé, ale když je jednou zavážete, není to nijak složité a hlavně – můžete si díky nim kapsu utáhnout přesně podle svého těla
  • uvnitř límce je schovaná tenká, ale nepromokavá kapucka
  • celá kapsa se dá stáhnout v horní části, takže dítěti netáhne za krk
  • uvnitř je odepínací dečka, takže máte kapsu na zimu, jaro i podzim, jak zrovna potřebujete
  • materiál je softshell s 10 000 vodním sloupcem a 5000 prodyšností, takže nepromokne ale ani v tom nebudete zapaření jak ve skleníku.
  • mandala je reflexní, tak už nemusíte smutnit,že je brzy tma, budete svítit na dálku:)
  • můžete si jí přehazovat s manželem jak bude libo a nebojte, i fialovou může mít chlap (pokud si vyberete zrovna tuhle barvu). Fialová a růžová jsou prý teď pro muže v módě, tak se barevně zbytečně neomezujte:)

Tak co vy na to? Vyzkoušeli jste? Znáte? Zajímá Vás něco, co jsem ještě nezmínila? Sem s tím :)

 

 

Jak jsme k prošívané bundě přišli

Jsou okamžiky, kdy k nám přijde dodavatel s látkama, ukáže nám vzorky a my už přesně víme, co z kterého kousíčku vznikne. V hlavě se začnou rodit myšlenky, nápady a z nich celek. Jsme s Edit v ten okamžik tak propojené, že během pár chvil obě víme, že velmi brzy spatří světlo světa novou andělskou bundu.

To je ta lepší varianta…

Horší je, když obě máme v hlavě látku, která prostě není k sehnání.

Je jich spousta podobných, ale žádná taková, která by nás oslovila…

A přesně tak to bylo s proševem.

To, že chceme ušít přechodovou bundu, víme už dluho.  Víme i to, že by měla být prošívaná, ale ne buřtíkatá. Že má být elegantní a krásná, taková „jiná“ . Pro ty z vás, které, stejně jako já a Edit, nenosíte softshellku, i když se vám líbí. Prostě nám ale do šatníku nejde.

Sháněly jsme dlouho a všude možně, až jsem jí objevila. Na veletrhu u takového malého , skoro nenápadného stánku.

Moje srdce zaplesalo.

To je ono ! Následovalo několikaměsíční martirium domlouvání se, kdy a kolik toho potřebujeme, kolik oni mají k dispozici. Tisíc a jedenkrát to celé změnili a když látka nakonec přišla, bylo vše úplně jinak než jsme se domluvili.

To by z toho jednoho omyli…

No nevadí. I tak je krásná a výsledek ještě hezčí.

Jen těch světlých, které jsme nazvali Cappuccino, je je 36.

Ano, čtete správně. Kdybysme do každé země, kam dodáváme poslali právě jednu bundu v této barvě, ani nám to nevystačí…

Ty tmavší jsou také supertruper. Pokud je ale favoritkou právě tahle kávová specialitka, moc bych neotálela…víc už jich nebude. Neb jsme opět a zase na začátku. Dodavatel nám dal všechno co má  a víc už nesežene …a my sháníme nanovo:(

Omalovánky pro radost a úsměv na tváři

Tan čas neuvěřitelně letí.

Jsou to dva roky, co mi do schránky přiletěl e-mail ve kterém bylo mimo jiné:

…Mám pro Tebe nabídku. Udělej si v čase Expa vylet do Sydney, protáhni si tu pobyt na jak dlouho budeš chtít a buď se mnou jako výrobce na stánku. To by byla naprostá bomba! Já Ti za to nabízim průvodce po Sydney, ubytováni (sice s tříčlennou smečkou malých háďat, ale můžu Tě ujistit, že ostatní návštěvy přežily a nenesou si žádnou psychickou újmu ;-) ) a stravu.

Co na to řikáš?

Musíte uznat, že taková nabídka se rozhodně neodmítá a já jsem dostatečně šílená na to, abych společně s australskou kamarádkou, která s nápadem přišla, během jediného měsíce naplánovala komplet celé Expo a vyrazila směr Austrálie.

To je příběh, který stojí za to rozvést, protže  ovlivnil celý můj následující život. Ale o tom až někdy jindy…

Téma tohoto zamyšlení je úplně jiné.

Taková událost, jako je Expo v Sydney, žádala nějaký speciální způsob propagace. Klasické letáky a vizitky jsou fajn. ale je to trošku nuda.

Tak přišel nápad.

 

Jako malá holka jsem milovala takové ty vystřihovací Panenky. Pamatujete?

Byla to holčička v plavkách nebo spodním prádle a vedle ní několikero šatiček, klobouků a bot, které se jí dali oblékat. Všechny jsme se tak na chvilku stávaly módní nárhářkou, prodavačkou, stylistkou, ačkoli tyhle názvy jsme před tím , samozřejmě, nikdy neslyšely:)

Líbila se mi myšlenka, vytvořit něco takového přímo pro nás, pro Angel wings.  Maminku, kterou si budou moct holčičky oblékat do našich bund, svetrů a mikin. Nechat ji nosit miminko na břiše i zádech.

Okamžitě mě napadla Eva Rybníčková. Znáte ji? Ne?! A Pepeta znáte?  Taky ne? To je ale obrovská chyba!

Eva je geniální ilustrátorka ( mimo jiné ilustrovala překrásnou knihu  Dívka s havraními křídly od Terezy Kramerové ),  pro mě kouzelnice , která dokáže na papíře vytvořit absolutně úžasné věci.

Úkolu, namalovat vystřihovací panenky, se zhostila z grácií a vznikly z toho tři dámy a jeden muž.

Ztvárnění je ještě lepší než jsem čekala…

No posuďte sami.  Stáhnout si je můžete zde

Následně vznikly ještě omalovánky, ve kterých, již zmíněné dámy, prožívají radosti všedních dní. Když kliknete sem, můžete si je vytisknout a začít malovat.

 

Já jsem z nich nadšená. Líbí se Vám?

Pokud ano, pochlubte se. Pokud je se mnou v týdnu 28. 5.  – 3. 6. 2018  posdílíte na Angel wings Facebooku nebo instagramu, můžete navíc něco parádního vyhrát…

A už zase prší

Píše se rok 2010 a já přemýšlím nad prvními produkty, které vzniknou pod značkou Angel wings.

 

Vyhrává to softshellová bunda a fleece mikina. Myslím si, že je to dobrý začátek. Jako aktivně nosící maminka potřebuji něco univerzálního, do města i do lesa.

Ve chvíli, kdy mikiny a bundy spatřily světlo světa a začal být o něj zájem, začaly se rázem ostatní maminky ptát po něčem opravdu nepromokavém. Skladném a lehkém .

A tak vznikla Pláštěnka

Úplně první pláštěnka byla spíš takové skladné a lehké pončo. Nebylo úplně elegantní, zato velmi praktické a vešlo se do malého pytlíčku. Nároky na nošení na břiše i na zádech splňovalo velmi dobře.  Bez dítěte se už ale příliš dobře nosit nedalo. Kapucka a otvor pro hlavičku byl na pláštěnce přiznaný a nedal se nijak schovat nebo zakrýt.

Bohužel, po nějaké době se materiál, ze kterého byly poncha šité, natolik zhoršil, že jsme jednu várku museli s velikou omluvou stánout z trhu. Když vám totiž pláštěnka promoká, je to celkem k vzteku.

Nějakou dobu jsem celou záležitost nechala uzrát. Poptávka po pršipláštích však stále rostla a dotazy se množily. V té době jsem už ale nechtěla vytvářet něco, co není elegantní a oku lahodící. Vznikl tedy jarní kabát, vypodšitý bavlnou, který unosíte i bez dítka a vypadá krásně…

Stále to však nebylo  úplně ono a já začala pátrat po něčem jiném. Po materiálu, který bude zátěrovaný zvenku, takže po něm bude voda stékat. Bude barevný, veselý a lehký. Takový, ze kterého ušijete pláštěnku, která Vám rozveselí každý den. Takovou, se kterou se budete těšit až zas začne pršet.

 

A to se nám povedlo. A abyste věřily že je opravdu “ ta kterou musíte mít “ , poslali jsme jednu opravdové mamince na vyzkoušení…

 

Zdravím všechny nosící maminky!

Pláštěnka! Krásná, modrá, puntíkatá pláštěnka. Nosící, puntíkatá pláštěnka!!! Jen co jsem ji na webu společnosti Angel Wings viděla, věděla jsem, že ji nutně potřebuju mít.

Možná si řeknete, že jsem marnivá a že potřebuji mít každou blbost. Ale věřte mi není to tak. Dlouho jsem po ní pokukovala, přála si jí, přemlouvala manžela (však mnohé z vás vědí, jak to chodí, když se svou drahou polovičku snažíte přesvědčit, že NUTNĚ POTŘEBUJETE(!) obohatit svůj šatník o nějaký ten nový kousek). Asi tak po dvou měsících mého úporného přemlouvání se můj muž začal tvářit děsně tajemně a podezřele. A už jistě všichni tušíte – ano přemluvila jsem ho

Tak, teď už víte jak se modro-puntíkatá kráska ocitla v mém šatníku, možná je na čase trochu vám představit i sebe samu a vlastně i mou dcerku, která mi v nošení pláštěnky dost pomáhá.

Jsem 27letá maminka Emmičky, ráda chodím do přírody na vycházky na podzim na houby, ale na druhou stranu také ráda vyrazím s ostatními maminkami do nějaké hezké a útulné kavárničky.

A také strašně nerada chodím venku když v ruce musím držet deštník. Naše Emmi je od narození velmi kontaktní miminko, takže jsme poměrně brzy začali i s jejím nošením – a to byla nejvíc spokojená – nejprve doma a pak i venku. Jedině tak nám totiž doma spinkala – a já si mohla alespoň v klidu uvařit třeba oběd.  Copak doma to byla pohoda, ale na ven jsem si oblékala manželovu starou mikinu a s ní jsem moc parády po městě nenadělala. Musím se Vám tedy přiznat, že pláštěnka nebyla mým prvním nosícím kouskem v mém šatníku. První byl krásný zavinovací svetr v teplejší variantě.

Pláštěnku nosím ráda v sychravém počasí – kdy je vlhko či mrholí. Když venku byla teplota nad 10 stupňů oblékala jsem si pod ní pouze bavlněné triko s tříčtvrtečním rukávem, Emmi měla navíc slabší mikinku, a myslím, že nám oběma bylo dobře.

Při teplotě pod 10 stupňů jsem pod pláštěnku přidala vrstvu ve formě teplejší verze zavinovacího svetru, Emmi měla také pouze slabší mikinku a bylo nám oběma akorát.

Ona je prostě bezva, přiznám se, že ji ráda nosím i bez Emmičky, a to jak do deště, tak vlastně i jen tak místo větrovky. Nejlepší na ní je, že se dá zkombinovat ke všem stylům. Můžu si ji vzít jak do lesa, tak na procházku do města i na slavnostnější chvíle – ta moje už byla dokonce i na promoci :-)

Hodně mých nosících i nenosících kamarádek mi ji závidí, protože když potřebuju honem koupit mléko, které právě došlo, mohu jen tak vyběhnout z domu s dcerkou v nosítku a v pláštěnce, nemusím ji dlouze strojit dávat do kočárku, přetahovat slídou…

Tuto pláštěnku jsem začínala testovat na podzim. Skvěle se tedy hodí do každého vlhčího počasí, které právě podzim nabízí. Přes zimu měla moje pláštěnka volno, ale už se těším až se venku zase oteplí a budu ji moc trošku provětrat.

Materiál:

Pláštěnka je vyrobena z polyesteru, který je opatřen membránou. Díky tomu se pod touto pláštěnkou nezapaříte tak jako pod klasickou igelitovou. Zároveň přes ní neprofoukne žádný větřík. Pláštěnka Vás i Vaše zlatíčko ochrání před vlhkým a sychravým počasím. Když ale lije jako z konve, raději zůstaňte doma. Přes zipy, které nemají voděodolnou úpravu zatéká. Jediné, co bych pláštěnce vytkla je trošku krkolomnější nandávaní krycího dílu na krk, nicméně i to lze s větším tréninkem nacvičit.

Součástí pláštěnky je:

  • Pláštěnka
  • Nosící vsadka, která se dá vepnout do předního ale i do zadního dílu pláštěnky
  • Kapucka pro jištění hlavy dítěte
  • Ochrana krku, využijete především ve dnech, kdy fouká, či když silně prší

 

Malé shrnutí:

+ stahovací rukávy

+ prostorné kapuce, které se díky gumičkám dají upravit tak aby dobře seděly

+ lehce propasovaný slušivý střih

+ variabilita použití (s dítětem na břiše či zádech, bez dítěte)

+ dvojité kapsy

–  při větším dešti teče pod zipy

–  horší manipulace se vpínacím dílem ke krku.

A závěrem? Jsem ráda, že ji mám. Držte mi palce, právě přesvědčuji manžela, že na jaro potřebuji nějaké krásné gumáky

Maminka Pavla

Nesnesu, když mi fouká na krk

Já nevím jak vy, ale mně když fouká na krk, tak je mi prostě zima, ať už teploměr ukazuje jakoukoli teplotu.

Se šálou mě najdete často i v létě.

Miluju šátky a šály , mám jich plné šuplíky a nedokážu se s nima rozloučit ani když už dávno dosloužily nebo barevně neladí k mému momentálnímu rozpoložení.

Moje dcerka mě nedávno upozornila, že už jich mám nějak moc:) Že bych si v nich měla uklidit. To jsem udělala. Přestěhovala jsem jich dva plné koše do horní části šatny…. A koupila si čtyři další:)

Jsem tedy od nátury omotávací typ:-)  Přesto mi trvalo několik let, než jsem přišla na to, jak vyřešit krk a dekolt u nosičských bund, když je dítko nošeno na břiše.

To je takový oříšek. Jakmile zapnete vsadku do předního zipu vznikne vám u krku  volný prostor. Nejen že to nevypadá úplně elegantně, ale hlavně tudy vážně dost táhne. Nejvíc nepříjemné je to, když venku fouká, vy chvátáte, potíte se až na zadku, o dekoltu ani nemluvím.

A pak to odstůněte parádním zánětem prsu….

Dlouho jsme to nějak zkoušeli vmyslet a vyvzorovat a pořád to nebylo ono… A pak to přišlo. Nápad s velkým N. Klasicky mě to probudilo ze spaní, Takový AHA efekt. Ze dne na den a na první dobrou jsme ušili malinkatý trojúhelník se dvěma zipy .

Dovnitř bundy jsme pod límec schovali jejich druhé části a vznikl detail takřka geniální. Nikde nic netlačí, nikam nefouká a navíc to vypadá dobře.

Pravda, chce to trochu cviku naučit se na hrudníku zipy zapínat, ale to je jako se vším.

Trénink dělá mistra a na třetí procházce už to jde úplně samo:)

Tak si říkám, že jsem na to nepřišla, když jsem já nosila své děti. Ušetřilo by mi to spoustu nepohodlí…